Gameplay – Doom 3 (Communications Transfer)
Přechodovou komorou jsme se dostali na mírné klima Marsu. Na protější stranu je to tak strašně daleko a kyslík tak rychle ubývá. Když se k tomu ještě přidá nutnost se bránit útoku, je jasné, že nemáme šanci s tím málem přežít. Naštěstí se po okolí povalují kyslíkové bomby, co nám s tímto problémem pomohou. Za protější přechodovou komorou sejdeme do servisní místnosti, kde na nás za dveřmi čeká pořádná lekačka. Dveřmi to tedy nepůjde, budeme se muset protáhnout úzkou ventilací až k žebříku. Opět jsme mimo komplex s jediným cílem, dostat se k výtahu, než nám dojde kyslík. V tom nám vehementně bude bránit houf pavouků, takže mít se na pozoru je nutností. Zvláště při čekání na výtah, čehož ty potvory hodlají naplno využít.
Výtahem se dostáváme do skladových prostor. Až se popereme s místním odporem, vyjdeme do silničního tunelu. Na okamžik zde můžeme spatřit ujíždějící auto. Swann má náskok, ale ne až tak dramatický. No, žádné zdržování, prostřílíme si cestu tunelem k několika řadám regálů. Za nimi po pravé i levé straně můžeme vidět dveře. Ty po pravé ruce vyžadují PDA pověřené osoby. Vydáme se proto vlevo, do malého skládku s mrtvolou Jamese Holidaye. Sotva se stihneme rozkoukat, již se na nás řítí zombie s motorovkou. Tolik diskutovanou motorovou pilu konečně můžeme dřímat ve svých rukách. V boji tělo na tělo jde o neocenitelného průvodce. Její efektivitu si hned vzápětí dostáváme prostor vyzkoušet.
Potřebné PDA máme, tak si můžeme jít vychutnat průchod potemnělou chodbou za uzamčenými dveřmi. Po řádné čistce se nám odemknout zablokované dveře. Navazující chodbou se protáhneme do lávou posetého prostoru. Opatrně se podél zdi protáhneme k žebříku, jenž nás dovede k přepravníku. Panel před námi je bohužel neaktivní, takže se dveřmi za ním vydáme prostřílet si cestu k jinému. Ten naštěstí zanedlouho nacházíme. Přivolaný vozík řídíme pomocí panelu. Nejprve se stočíme doprava a příslušným tunelem vyrazíme kupředu. Při tom si dáme pozor na záludného mariňáka, co nás zaskočí z uskladňovacího boxu. Jen kousíček zatím je vidět spojovací most. K němu dojedeme a zdvihneme si vozík do jeho výšky.
Přeskočíme zábradlí a zamíříme vpravo. V těchto prostorách najdeme počítač uvolňující odchodové dveře. Při bližším zkoumání vedlejší chodby narazíme na výtah. Ten je před použitím počítače nefunkční. Po pohrání si s počítačem můžeme výtah využít k návratu o patro níž. To však není v našem zájmu. Nejkratší cesta k cíli je návrat k vozíku. S ním opět vyrazíme kupředu a zanedlouho parkujeme na konečné, u dveří opouštějící prostor přepravníku. Zdánlivě opuštěná chodba si pro nás přichystává lahůdku. Po propadnutí podlahou proti nám leží světélkující přilba. Její sebrání nám dočasně propůjčuje nepřemožitelnost. S holými pěstmi se tak vypořádáme se všemi posedlými, co se na nás vyřítí. Likvidací posledního, se nám zpřístupní schody do chodby s tlakovou komorou. Ještě jedna procházka na čerstvém vzduchu Marsu nás dování k přetlakové komoře komunikačního centra, našeho nynějšího cíle.