Gameplay – The Punisher (Grey’s Funeral Home)

Vystavit Joanu všemu tomu příkoří byla poslední chyba, jíž se rodina Gnucciu dopustila. Její dnešní smuteční den, kdy pohřbívají Bobbiho se stane jejich noční můrou. Frank se potají vkrádá do pohřebního ústavu a ukládá Bobbiho tam, kde si zaslouží být, mezi odpadky. Následně ulehá do jeho rakve, aby se nepozorovaně vkradl mezi nic netušící truchlící mafiány. Tak tohle dost připomíná kunu v kurníku. Neozbrojení gauneři mohou jen vyšilovat a v panice pobíhat po smuteční místnosti. Co jim také zbývá jiného, když zůstali za zamčenými dveřmi s po zuby ozbrojeným katem. Kulomet v našich rukách sice přímo láká ke střelbě do řad pobíhajících mafiánů, ale proč plýtvat municí, když jsou zcela bezbranní. Stejně tak dobře můžeme vylézt z rakve a užít si trochu té ruční práce. Ve chvíli, kdy dokončujeme své dílo zkázy, si všeho toho nářku a zoufalství všímají ve vedlejší místnosti, kde na nás čeká další várka gaunerů.

Naštěstí se velice rychle ukazuje, že rakve mohou mít nejedno využití. Ono popadnout gaunera, třísknout s ním do rakve a přihodit mu dárek v podobě granátu, je neortodoxním zpestřením. A stejně tak efektivně lze využít i víko rakve k získání potřebných informací. K naší smůle tento gauner toho příliš neví. Kde najít matku a Eddiho netuší, ale ve snaze si zachránit život nás směřuje do suterénu. A jelikož je to naše jediná stopa, vyrážíme přes chodbu do vedlejší kuchyně, z níž vede schodiště do suterénu. To dle očekávání funguje jako márnice. Zdejší osazenstvo to tak nemá příliš daleko do boxů na mrtvoly. Čistka suterénu nás dovádí až k místnosti s kremační pecí. Ta se zdá být výtečným donucovacím prostředkem ke zlomení dalšího gaunera, co by mohl vědět, kde najít osoby našeho zájmu. Avšak ani tentokrát nám štěstí příliš nepřeje. Trocha toho ohně sice donutila gaunera mluvit, ovšem jeho zpověď směřuje naprosto odlišným směrem. Výměnou za slitování prozrazuje tajnou skrýš drog ve vedlejší místnosti. K té se lze dostat přepnutím vypínače vedle kotle.

K zlikvidování takto velkého skladiště se ideálně bude hodit trhavina. Za pár vteřin s tohoto místa nezbude nic, ovšem stále zůstává základní otázka, kde je matka a Eddie. A v suterénu to očividně není. Nedá se nic dělat, stejnou cestou se vrátíme zpět do kuchyně, kde narazíme na majitele pohřebního ústavu. Ten nám děkuje za všechnu naši práci v průběhu posledních let. Jen díky naší přičinlivosti mohl svým třem dětem dopřát vysokou školu. Ale nyní se již musí omluvit, dostat všechnu tu krev z podlahy ho bude stát spoustu úsilí. Tímto krátkým setkáním nás hra nenásilně směřuje ke schodišti do patra. Zde je zapotřebí nijak neotálet, jelikož přiletí naším směrem granát. Takže to chce okamžitě vyrazit nahoru a postarat se o tuto várku agresorů. Následně vyčistíme přilehlou místnost, abychom si mohli zahrát na hrdinu. Sotva se postaráme o gaunera, co si vzal nebohou dívku jako rukojmí, dostává se nám do rukou maník, co se přišel přesvědčit, jestli je vše v pořádku. A k jeho smůle ani zdaleka ne.

Ke slovu tak přichází naše již obligátní otázka, kde najdeme matku s Eddiem. K naší smůle ani tentokrát se nedozvíme odpověď. I když zjištění, že se ve vedlejší místnosti nachází šest mužů, taktéž není k zahození. S využitím zlomeného gaunera můžeme odlákat jejich pozornost a dostat si je hezky všechny na jednu kupu. To nás ušetří dost problémů a v poklidu se budeme moci soustředit na likvidaci nově příchozích. Mezi nimi se snad konečně nachází i člověk, který by mohl znát odpověď na to, kde najít Eddiho. Tedy spíše, jak se dostat do podkroví, kde se Eddie ukrývá. Sice se nejprve dočkáme několikanásobného popírání, že tato budova nějaké podkroví má, ale několik ran víkem od klavíru dokáže divy. Nakonec přeci jen dostáváme potřebnou indicii. V ložnici stačí pootočit soškou medvěda k otevření tajných dveří.

Ty nás konečně dostávají k našemu cíli. Eddie Gnucci v maximální míře využívá nepřehledného rozložení podkroví. Je tedy zapotřebí dost bloudit labyrintem a zabíjet jeho přisluhovače, než se nám podaří nějaké ty zásahy uštědřit i jemu. I v případě Eddiho platí stejné pravidlo jako u jeho bratra, nejúčinnější je mu poslat několik kulek mířených na hlavu. Akorát to již není tak snadné jako posledně. Skoncovat s tímto členem zločinecké rodiny bude stát nějaký ten šrám.