Gameplay – The Punisher (Pier 74)

Vyřadit rodinu Gnucci z rovnice pouličního zločinu nemělo až tak velký efekt, jak by si jeden přál. I bez jejich dodávek jsou ulice plné drog. Nedá se nic dělat, je zapotřebí zaměřit pozornost na dalšího velkého hráče na trhu. Rusové pro dodávky využívají přístavního doku, a jelikož si je informátor jist, že by měla dnes v noci dorazit zásilka, vypadá to na noční směnu. A jak se hnedka po příchodu do doků ukazuje, nejsme tu jedinými vetřelci. Rusové jsou již zaměstnáni průnikem tajemné ženy, špionky. To nám značně usnadňuje likvidaci dvojice stráží u dřevěné boudy, kolem níž projdeme ke skupince na konci mola. Právě z jejich rozhovoru se dozvídáme o ruské špiónce, jíž nám není potřeba představovat. Do něčeho tak smělého by se pustila jen Black Widow, které se očividně pro změnu šikne trocha té pomoci. Rychle tedy hodíme řeč s rusákem, vyzvedneme si granáty pod kontejnerem a vydáme se prvními vraty zachránit starou známou.

Propadlé molo nás nutí zatočit doprava a tuto díru obejít přes opuštění obchůdek. A když už jsme nuceni udělat tuto odbočku, hodíme při tom řeč na téma, kde je držena Black Widow. Po pár ranách o sklo vitríny máme kýženou odpověď. Natashu zahnali do kouta v restauraci na konci tohoto mola. Již není pochyb, agentka Romanovová potřebuje nutně naši pomoc. Necháme tedy za sebou několik těl a v budově restaurace začínáme zjišťovat, kde Black Widow je. Pomocí sady nožů se nakonec dostáváme k jasné odpovědi. Natasha je právě vyslýchána v zadní místnosti restaurace. A jak se zdá, naší přítomností není dvakrát nadšená. Celé tohle zajetí bylo součástí jejího plánu. Nechala se záměrně chytit, aby získala nějaké informace o odcizené nukleární hlavici. Ta by měla během dnešní noci dorazit do doků. Hned je o důvod víc se do té svoloče pustit a nedat jim příležitost atomovku zneužít.

Jak se zdá, tak jsme se nevědomky ocitli na pořádně divokém večírku. Každé malé dítě ví, že přístav je teritoriem rusů, jenže dnešní noci bylo toto tabu prolomeno. Dostáváme se tak doprostřed přestřelky ruské mafie s Yakuzou. A v takovém případě platí zlaté pravidlo, nejprve střílet a až následně se ptát přeživších. Chvíli si tedy musíme počkat na odpovědi. A jelikož cílem Yakuzy je obsadit přístav, je dost pravděpodobné, že nemají tušení o jaderné hlavici. Ale nic se nesmí riskovat, je zapotřebí pokračovat k molu 17, kde má být podle informátora dnes zásilka doručena. Předtím je však nejprve ještě potřeba získat přístupový kód ke skladišti. Vydáváme se tedy po schodišti prohledat budovu a najít nějakého gaunera, z něhož tento kód léčbou žralokem dostaneme. Nyní již nic nebrání v průniku do skladiště, kde narazíme na početnou skupinku Rusů zaměstnaných popravou člena Yakuzy. Drobný to zádrhel k cestě ke gaunerovi, který by mohl vědět o hlavici. Jen škoda, že to slůvko mohl, sehrává při tomto výslechu tak velkou roli. Dotyčný nemá o hlavici ani tucha a za svůj život nabízí klíč od skříňky se zbraněmi.

No nedá se nic dělat, je zapotřebí se prostřílet prostorem přístaviště až k přilehlému skladišti, kde se v patře vybavuje skupinka Rusů o speciální zásilce. Že by konečně někdo, kdo by mohl znát odpověď týkající se hlavice? Jak se zdá, tak ani tentokrát nedostáváme jasnou odpověď. Speciální zásilka, o níž tu byla právě řeč je kapánek těžkotonážnějšího kalibru. Rusové právě převzali tank. Ale jelikož byl jen jednou položkou dlouhého nezákonného seznamu, nebude na škodu se o zbytek nákladu postarat. K tomu využijeme nakládací jeřáb, jehož rameno proměníme v ničivou zbraň. Několik úderů do paluby a bon voyage lodičko. Nyní se s pocitem uspokojení můžeme vrátit zpět do budovy, kde se nám zpřístupnila cesta k protilehlému dvoru.

V rámci drobné rozcvičky vypomůžeme Natashe s trablů a vrhneme se do čistky na dvoře. Na jejím konci nám zůstane v rukách gauner, jehož výslechem získáme indicii, jak nejlépe zničit tank. Jedinou efektivní cestou je použít něco třaskavého. Vybaveni touto informací se můžeme vydat otevřít pákou na zdi vrata hangáru. Odpověď na náš vpád na sebe nenechá dlouho čekat. Odděleni od Black Widow si s touto ocelovou zrůdou musíme nějak poradit sami. V první řadě si potřebujeme pořídit pořádný kalibr. Naštěstí po levé i pravé straně stojí granátomet i s bednou munice. Nemusíme se tedy nijak omezovat při posílání granátů směrem k tanku. Ten jich sice pár snese, ovšem při správném krytí za zdí je relativně bezzubý a je jen otázkou času, kdy jej udoláme. Jedna hrozba zažehnána, teď ještě nějak zažehnat riziko jaderného holokaustu. K tomu bude zapotřebí rozdělit síly. Zítra mají k pobřeží dorazit dvě ruské lodě a na jedné z nich se nachází odcizená hlavice.