Gameplay – Medal of Honor: Allied Assault – BreakThrough (Bizerte Harbor Arrival)

V doprovodu Kneflera míříme do přístavu k cíli své mise. Až náklaďák zastaví, musíme se nepozorovaně dostat do útrob přepravní lodi. V té máme zá úkol ukořistit přísně tajné dokumenty a zajistit, aby tato loď již nikdy neopustila svůj dok. Zanedlouho dojíždíme k bráně. U té se je potřeba prokázat doklady. Při tom jsme upozorněni na správce přístavu, u něhož se máme hlásit. To je naprostou nutností, jelikož se současnými dokumenty nemáme sebemenší šanci přejít přes stráž u brány k doku. Zabočíme tedy nejprve do uličky vpravo, kde najdeme modré dveře správy přístavu. V patře následně u okénka najdeme i správce. Ve chvíli našeho příchodu zrovna diskutuje s jedním vojákem. Stačí chvíli počkat, než voják s nepořízenou odejde. Nadešla chvíle přistoupit k okénku. Opětovně jsme požádáni o předložení dokumentů. V poklidu se identifikujeme, načež správce odejde k nedaleké nástěnce. U té chvíli postává, než z něho vypadne upozornění, že nás nemá na seznamu. Chvíle to pro dobře mířenou kulku doprostřed čela. To nám nabízí příležitost se zmocnit dokumentů ležících na stole. A s těmi se již můžeme vydat legitimovat k bráně.

Spokojený strážce nám ji otevírá a my můžeme zamířit k můstku na palubu lodi. Zde téměř okamžitě narazíme na ostražitou hlídku. Předložíme tedy papíry a zamíříme k vojákovi stojícímu u dveří do podpalubí. Tomu se zase prokážeme, než zmizíme v útrobách lodi. Procházením chodeb sice můžeme vidět nespočet dveří, avšak jen málokteré jdou otevřít. Pokud se někomu nechce zkoušet jedny za druhými, stačí se řídit poučkou, že ty opatřené kolesem jsou neprůchozí. Stačí si tak všímat jen těch s pákou. Na jedny takové zanedlouho narazíme. Po jejich otevření se nám naskytne pohled na důstojníky studující něco na stole. Přítomný voják nás však okamžitě vykazuje pryč. Konec tiché akce, nadešel čas stylové destrukce. Postupně pistolí vyčistíme místnost, načež ze stolu sebereme štos plánů a dokumentů. V tento okamžik chtě nechtě spustíme poplach. Urychleně vyměníme pistoli za MP40 ležící na stole. Při tom nezapomeneme sebrat i pixlu s náboji, nedostatkového to zboží. Vyzbrojeni se můžeme vydat hlouběji do podpalubí. Pod schody vyrazíme rovně k muničnímu skladu. V něm krom potřebných výbušnin najdeme i brokovnici a na vzdálenější polici leží i krabička s náboji. Při postupu úzkými chodbičkami podpalubí lodi, je brokovnice výtečným pomocníkem. Bez nějakého většího problému se nám daří postupovat o další patro níž. A následně po projití ubikací posádky se konečně postáváme ke schodišti do strojovny.

V té připevníme na motory dvojici náloží a zamíříme zpět na palubu. To nám samozřejmě stráž hodlá pořádně zkomplikovat, takže hned u schodiště narážíme na odpor. S ním se optimálně není vhodné dlouho zabývat, neboť při prodlevě se dost prapodivně za našimi zadi zhmotní vojáci. Vyrazíme dveřmi, jimiž dorazili vojáci, načež v navazující chodbě otřese lodí exploze. Ta se natočila na bok a částečně nabrala vodu. Nejvyšší čas odtud vypadnout. Přikrčeni se protáhneme chodbami, přičemž využíváme bedny k vyskákání do dalších chodeb. Zanedlouho narážíme na první odpor, znamení, že si je zapotřebí začít dávat pozor. V další chodbě narazíme na vojáky, jimž navíc kryjí záda kolegové stojící o chodbu víše. Opatrně provedeme čistku k síti, po níž vyšplháme o kus blíž svobodě. V tuto chvíli se stačí protáhnout další chodbou a po další síti vyšplhat k díře v trupu. A jelikož jsme narazili na uvítací výbor již v útrobách polopotopené lodi, bylo by bláhové doufat, že venku tomu bude jinak.

Opatrně vyskáčeme po bednách k otvoru, z něhož si budeme muset zjednat trochu toho respektu u vojáků venku. Těm dorazí i nějaké ty posily, takže to chce obezřetný přístup. Když máme situaci pod kontrolou, opustíme vrak lodi dojitím po trupu ke spojovacímu můstku. Silnice je v tuto chvíli zablokovaná nejedním náklaďákem dovezivším posily. Zastavíme se tedy ve strážní budce doplnit munici a zdraví, než vyrazíme zpět do správní budovy. Stejně jako při první návštěvě se propracujeme do patra, kde najdeme otevřené dveře na terasu. Ideální to spojnici do vedlejší budovy. Z té se již dostaneme na ulici. Samozřejmě si nejprve drobet doplníme zdraví, než se pustíme do náročné přestřelky v ulicích města. Při tom je opět celkem nepříjemný kulomet na balkóně jedné budovy. Stejně jako v předchozí misi, i zde k němu relativně rychle dobíhá nový kulometčík, dokud nepostoupíme dostatečně blízko. Kousek za tímto nepříjemným místem narážíme na čekajícího Klause. S jeho utrápeného výrazu je nám okamžitě jasné, že tohle ještě nekončí. Ještě je zapotřebí absolvovat několik přestřelek v uličkách, než s výdechem projdeme dřevěnými vraty.

Tady je ještě zapotřebí malého upozornění. Stalo se mi, že při střelbě zůstal voják v okně u této brány pouze zraněný, takže i když nebyl právě vidět, stále tam byl. Na to Klaus zareagoval jakoby zaseknutím. Zkrátka se mu nechtělo otevřít vrata, dokud nebude spravena náprava.